15 listopadu 2017

Krmič poštovních schránek - příběh


Osoba napakovaná letáky v tašce na kolečkách, číhá zpoza rohu. Nenápadně vyčkává, kdy opustíte domovinu. Poté, držíc se nejtemnějšího stínu, kradmo se připlíží ke dveřím. Prohlíží si soucitně schránku, která je opuštěná a prázdná. Schránka působí hladově, a proto je třeba ji nakrmit. Plnými hrstmi cpe všechny letáky do té pomyslné nenasytné tlamy. Pěchuje ji, dokud nezbude ani ždibek místa, a aby náhodou nedostala brzy hlad, přidá několik listů navíc. 


Přesto stále není spokojena. Sice se potichu odebere k další oběti, a jakmile nakrmí všechny schránky v okolí, odchází zpět do své skrýše a tiše sleduje, až bude některá z nenasytných tlam prázdná. Pak znovu vyrazí a jako člen Armády spásy opět nakrmí hladového. 

Označené schránky nezastaví krmiče, protože před těmito schránkami přichází na dotyčného lítost. Všechny schránky v okolí jsou nakrmeny, tak proč by tahle měla trpět hlady? Musí ji dát alespoň trochu té oblíbené krmě, a teprve poté, odchází potěšen s pocitem dobře vykonané práce. Musí jít brzy spát, vždyť jeho "děti" budou ráno opět hladové.


Za mých dětských let, když jsem přišel ze školy domů, zkontroloval jsem poštovní schránku. Když se tam něco objevilo, bylo to velmi příjemné překvapení. Potěšilo, když ze schránky vypadl pohled nebo dopis, a každou sobotu z ní čouhaly noviny pro tátu.

Nyní, když jsem starší a doba se změnila, přicházím domů a popravdě se děsím, co mě ve schránce čeká. Už jen to, když procházím uličkou a vidím, jak všechny schránky překypují barevnými papíry, je jasné, že i ta moje schránka bude mít co dělat, aby nápor papíru vůbec vydržela.

Možná jsou pro někoho reklamní letáky zdrojem vítaných informací, ale pro mě, jako běžného konzumenta, je to spíše nevítaná otrava, která zbytečně naplňuje popelnici. Navíc s nimi nejde ani zapálit pod kotlem. 

-  ALADAR  -



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za váš komentář