Yamaha MT-09 Tracer (Tracer 900)

Pouze obyčejná náhoda mi pomohla splnit si svůj sen. V září, tedy daleko před prodejem TDM 850, jsem si koupil Yamahu MT-09 Tracer, též označován jako TRACER 900. Vysněný stroj, který v recenzích dosahuje vysokého hodnocení. Stroj, jemuž se přezdívá SUV na dvou kolech nebo tříválcový multitalent, je momentálně posledním přírůstkem naší domácnosti.

Do tohoto motocyklu jsem se zamiloval na první pohled. Když ho na webu motorkáři.cz v roce 2015 představovali, byl označován jako další generace motocyklů s označením TDM. Zároveň však toto tvrzení vyvraceli, protože Yamaha toto označení nedává do žádné souvislosti. Přesto se to tak nějak v motorkářském světě uchytilo a asi to už tak  i zůstane. 

Jak to všechno začalo? Poprvé "na živo" jsem tuto motorku spatřil v Pelhřimově. Psal se rok 2016 a bylo 10. září. Kamarádi z TDM fóra Milda a Roman ST1 uspořádali pokus o rekord v počtu jednoho typu motorek (samozřejmě TDM) na jednom místě, kterého jsem se zúčastnil. Přestože se MT-09 Tracer nemohla zapojit do pokusu, objevila se na pelhřimovském náměstí. Musel jsem se na ni podívat zblízka. Provedení v červené barvě bylo doslova uhrančivé a já po ní zatoužil ještě víc.

Další sezónu jsem zahájil na své TDM, a vůbec mě nenapadlo, že by to měla být poslední sezóna v sedle tohoto stroje. Společně s kamarády jsme projeli Rakousko, Slovensko, rovinaté Maďarsko, romantický rumunský Banát, slunné Bulharsko a Srbsko a na konci prázdnin Ukrajinu. A právě konec prázdnin zapříčinil mé rozhodnutí o koupi Traceru.

Na jeden můj komentář, na internetu, ohledně akčních cen na jisté modely motorek, kde jsem si posteskl, že mezi nimi není ta moje vysněná, zareagoval prodejce v soukromé zprávě. To byl ten bod zlomu, kdy došlo k odhodlání, že musím Tracera mít. Prodejce mi nabídl zkušební jízdu, které nešlo odolat, a já se vypravil do Písku.

V Písku, v prodejně Yamahy, se mi dostalo vřelého přivítání. Majitel, pan Kabourek, byl velice přátelský a vstřícný. Ono se říká, že je to z obchodních důvodů, ale do ničeho mě netlačil a naopak se mi snažil vyhovět ve všech požadavcích. Zvláštní důraz jsem dával na ceny nejen motorky, ale i další navymýšlené doplňky, které ve většině případů přizpůsobil mému přání.

Zkušební jízda byla úžasná. Tracer je opravdu návyková záležitost. Byl jsem překvapený zvláště v zatáčkách. Motorka perfektně seděla a já se cítil tak nějak bezpečně i v náklonech. Řekl bych, TDM je taková "koza", vysoká, úzká, kdežto Tracer je úplně něco jiného.Nebudu to srovnávat. Každá motorka je jedinečná, navíc je dělí od sebe 20 let.

Bylo rozhodnuto. Jediné co mě zamrzelo, byla barva. Nevím z jakého důvodu, ale Yamaha přestala vyrábět Tracery (model 2017) v nejprodávanější barvě - červené. Červená barva byla nahrazena zelenou, což není můj šálek čaje. Ubral jsem tedy ze svých nároků a vybral si v matně černém provedení. Na barvě přeci tolik nezáleží.

8.9.2017 jsem jel opět do Písku. Tentokrát vlakem, s maskáčovou taškou tzv. jezevcem, napěchovanou motorkářským oblečením a přílbou. Jel jsem si pro vysněnou motorku. Nádherný pocit, který nelze popsat. Před nádražím v Písku čekal pan Kabourek a odvezl mě autem do jeho obchodu, kde už čekal Tracer v plné kráse, vybaven padacím rámem a horním kufrem. 

Káva, podpis smlouvy, předání motorky a dokladů, převlečení se do motorkářského oděvu, nastartování, podání rukou a odjezd s mávajícím panem Kabourkem za zády, je stručný výčet nezbytných procedur. Nyní mě čekala cesta domů s pocitem splněného snu.  Opět nepopsatelný pocit.

Sezónu 2017 jsem uzavřel na Traceru a stařičkou TDM nechal odpočívat doma. Poslední "velká" vyjížďka, během níž bylo dosaženo prvních 1000 km, vedla přes jižní Čechy a Šumavu. Písek byl nedaleko, takže moje cesta zamířila i do prodejny pana Kabourka. První výměna oleje a garanční prohlídka byla zamnou. 

Na začátku března odjela TDM do světa. V dnešní době mám pouze Tracera. Motorka dostala jméno "Mamba" - Kočenka Mamba. Pojmenování trochu svádí k druhovému jménu hada - černá, a to byl právě ten důvod, proč tohle jméno dostala.

Jako každá věc, tak i tato motorka má své mouchy, které je třeba vychytat. Něco jde předělat, něco lze vyměnit a s něčím je třeba se prostě smířit.

Motorka má nižší podvozek, takže kdo má rád terén, musí na něj zapomenout. Je to prostě silniční motocykl a s tím se musím smířit i já sám. Takže mé expedice budou malinko omezeny.

Sedadlo - je tvrdé jak prkno. Tohle moc v Yamaze nevychytali, protože při dlouhém cestování se to opravdu nedá vydržet. Naštěstí je tu řešení v podobě přešití. Sedadlo byla první věc, kterou jsem nechal předělat. Nyní jsem zcela spokojený.

Plexi - přední plexi sice vypadá efektně, ale po stránce účelnosti je nevyhovující. Plexi jsem doplnil deflektorem, což pomáhá odvádět vítr nad hlavu, ale pořád dost fouká na ramena. Dá se to řešit koupí jiného, ale to prozatím nechám v nedohlednu. Na mé cestování to zatím stačí.

Na konec musím vyzdvihnout, že slibovaná zábava s touto motorkou se naplnila beze zbytku. Užívám si každou chvilku krásného pocitu z jízdy a jsem pyšný na svůj stroj.  S Mambou cítím tu opravdovou volnost, jakou může poznat jen motorkář, na svých vyjížďkách. Těším se na všechny zážitky, které nás čekají a většinu z nich se pokusím tady popsat.

- ALADAR -